Drama o rytíři jež Studentem se zval a jeho dobrodružstvích při kterých dámám dech se zúží a pánům oči zamží

3. ledna 2015 v 2:45 |  Vypadlo z poznámkového bloku
Prolog 1: Poslyšte příběh o tom jak,
strašlivý drak...
Prolog 2: Drak? Co tě nemá
to ohrané je téma.
Toto je příběh o rytířovi
jenž Studentem se zval.
Je to příběh zcela nový.
Chcete vědět co bylo dál?
Prolog 1: Ten rytíř měl v světě družku
krásnou princeznu Maturitu
před sňatkem však obávanou zkoušku
složit musel...
Prolog 2: … bál se vskrytu.
Prolog 1: Tu se mu donesla strašlivá zvěst.
Zlá čarodějnice Střední škola,
Prolog 2: připravila podlou lest
A Maturitu ukořistila.
Prolog 1: Rytíř Student nemeškal
na cestu se hned vydal.
Prolog 2: Nezatížený starostmi
vyzbrojen svými znalostmi.
Prolog 1: Na svém dlouhém putování
pomáhal tam a hned zas tady
tlačil stařenky do strmých strání
stavěl mosty, bránil hrady.
Prolog 2: Na cestě potkával různé figury
žádná se mu však nezaryla
hlouběji do mozkové kůry (na pozadí probíhají obrázky různých zjevíků)
Tu se však objevila postava tajemná
oči jak studna, opravdu bezedná.

Cikánka: Co, že tu cizinče cestuješ sám?
Nepředstavuj se! Tvé jméno znám.
Rytíř: Jedu si pro ženu, zas je unesená.
Cikánka: A kdo ji unesl?...
Rytíř: … Zlá stařena!
Cikánka: Aaa, Střední škola, tu dobře znám.
Já ti teď na cestu dobrou radu dám.
Střední škola se spikla se Školním řádem
a společně zaklínají lidi sedmým pádem.
Na! Tohle vezmi si. (podává mu Pravidla českého pravopisu)
A na kletbu odpověz S kýmsi a čímsi! (mizí)
Rytíř: Podivná ženština. (zaposlouchá se)
někdo jde. Hle houština.

(na scénu vchází mnich, odpočívá, rytíř vyskočí ze křoví ale mnich se neleká)
Rytíř: Co tu chceš starče? Jsi jakýs znavený.
Mnich: Na tebe čekám, Čekaj tě problémy.
O tvojí cestě doslechl jsem se.
Ty nemáš rozum? Ni lepší práci?
Jít do boje bez derivací?
Střední škola vládne mnohými kouzly
pozor aby ti nevyklouzly
žádné z tvých mnoha znalostí.
Nejsem hochu bez starostí.
Na tu máš a dobře opatruj (podává mu Matematiku)
a pamatuj že tangens přítel je tvůj. (odchází)
Rytíř: Moudrý stařec, však potrhlý.
Asi na něj ty integrály dolehly. (pokračuje v cestě, jede na houpacím koni)
Prolog 1: A tak se vydal na cestu
spěchá zachránit svou nevěstu.
Ledaskde trochu pozdržel se... (mihnou se cedule Hospoda, Nevěstinec)
nejčastěji však bloudil lesem.

(objeví se udýchaný mudrc, evidentně pospíchal)
Rytíř: Zas další, to mě snad udolá!
Co tenhle poví? … Hej! Hola!
Mudrc: Tady jsi panáčku
jsej rád že jsem tě stih.
Aspon tu chviličku
nemít, to by byl hřích.
Poskytnu ti tajnou zbraň
tuto knihu dobře chraň.
Kant i svatý Augustinus
v boji budou babiznino mínus.
Ať tvá mozková kůra
Vstřebá teze Epikura.
Rytíř: Dobře dík, učený pane!
Sice nevím co se stane,
však děkuji ti za tvé rady. (mudrc odchází)
Uf, už je ke mně zády.
(stojí dívá se za odcházejícím mudrcem a nevnímá že se mu za zády objevil Cestovatel)

Cestovatel: Co si to tu brumláš brachu?
Nedal by sis trochu hrachu?
Ne? Tak dobře, nemám čas.
Na cestu mě to láká zas.
O tvě cestě už si povídají
i daleko v mouřenínském kraji.
Toto by ti mělo usnadnit (podává mu učebnici zeměpisu)
boj který prostě musí být.
Stratosféra, rovnoběžky,
pak už boj nebude těžký.
(odbíhá stále plný nadšení, rytíř jenom nechápavě civí)

Rytíř: Co to bylo? Zjevení?
Čí ďábelské mámení?

Prolog 2: Rytíř ulehl a pokojně spal.
Ne však dlouho, a co bylo dál?

Léčitel: Vstávej pane, už se čas.
Na cestu se vydej zas.
Milá strádá a ty tu,
Válíš se v bezpečném úkrytu.
Povstaň a pečlivě naslouchej
Bez biologie ten boj hned vzdej. (podává mu Biologii)
Oss lacrimosa, svalovina
to není žádná volovina.
Já se teď asi zdekuji.
A nezapomeň...
Rytíř: (tlačí ho pryč) … Děkuji.
(ukládá se znovu ke spánku ale zakopne o něj Dějepisec)

Dějepisec: Co to tu...? Archiválie?
Hmm, jen člověk, toť patálie.
Nezašláp jsem vás, mladíku?
Věřte mi nemám ve zvyku
vydávat se po stopách živých
Však tenhle příběh na mě dramatikou dých
Na cestu rychle vydal jsem se
Ale jsem trochu ztracen v lese.
No snad nikomu neublíží
když předám vám tuhletu tíži. (vytahuje Dějepis)
V boji se zlou Střední školou
letopočty vám pomohou.
Teď však již sbohem, zdá se mi
že viděl jsem zkamenělinu na zemi.
Rytíř: Proboha snad to byl konec
knihami mi ztěžkl ranec.
Už víc asi nevydržím
a na cestě už se zpozdit nesmím.


Září 2011 (pokračuje v Drama o rytíři jež Studentem se zval...2)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama