Nevěrná

2. prosince 2014 v 23:29 |  Povídky
Odtáhla se od stolu a protáhla se. Měla ztuhlý krk a bolala ji záda. Letmo zkontrolovala mobil, čekaly tam na ni tři nepřijaté zprávy. Neotvírala je. Věděla co v nich je. Zaklapla notebook a zatočila se na židli. Velké zrcadlo na stěně jí vrátilo obraz půvabné asi pětadvacetileté dívky oblečené v střízlivém kostýmku. Zpod lemu sukně nepatrně vyčuhovaly krajkové podvazky. Ráda se oblékala vyzývavě. Vstala, u zrcadla si znovu přetřela rty rtěnkou a pročísla si dlouhé vlasy. Oblékla si kabát a vzala kabelku. Veděla, že by měla spěchat domů. Uvařit večeři a jít si brzo lehnout. Ale nějak na to neměla náladu.
Prošla potemnělou chodbou a pozdravila recepční. Ta jí popřála pěkný večer. Vyšla na ulici a zhluboka se nadechla. Vytáhla z kabelky krabičku cigaret a zapálila si. Na mobilu zvolila ve zrychlené volbě telefonní číslo.
Telefon na druhém konci dvakrát zazvonil. Nemusela se představovat, ten komu volala věděl kdo ho shání.
"Za dvacet minut jsem tam." řekla potichu a bez rozloučení zavěsila.
Rychlým krokem zamířila nahoru ulicí. Ticho podvečera protínalo pouze klapání jejích podpatků. Na konci ulice zamávala na taxíka. Zastavil jí téměř okamžitě. Nasedla a řekla řidiči adresu.
Beze slova zamířil pryč z centra města. Vezl ji téměř na kraj města. Zastavil u hotelu. Ona vystoupila a podala řidiči pár bankovek, jejichž hodnota byla mnohem vyšší než částka na taxametru. Když jí chtěl vrátit peníze nazpět, už tam nestála. Otevřela umaštěné dveře a zaklepala na recepci. Postarší plešatý recepční otráveně zvedl oči a zeptal se co si bude přát. Položila na pult svůj občanský průkaz a požádala o klíče k pokoji.
"Za chvíli dorazí manžel. Pošlete ho za mnou." zašeptala nakonec.
Recepční na ni upřel vědoucí pohled a úlisně se usmál. Manžel, to jistě, myslel si.
Vystoupala po schodech s chuchvalci prachu v rozích do prvního patra. Chodbu osvětlovalo pouze nouzové osvětlení. Našla dveře jejichž číslo odpovídalo číslu na klíčích, které jí dal recepční.
Otevřela a vešla do pokoje. Byl, stejně jako zbytek hotelu, tmavý a neútulný. Pohodila kabelku na stůl a vyzula si lodičky. Boty nechala ležet uprostřed pokoje. Stoupla si k oknu a čekala. O několik minut později vrzly dveře. Pousmála se. Přišel k ní a objal ji kolem pasu.
"Nečekalas dlouho?" zazněl jí u ucha jeho hlas. Jenom zavrtěla hlavou. Otočil ji k sobě a dvěma prsty jí zvedl bradu. Podívala se mu do očí. Políbili se. Zprvu něžně a jemně, pak hladověji a vášnivěji. Jazykem pronikal hluboko do jejích úst a ona mu to oplácela. Cítila jeho ruce jak ji v pase svírají. Jak jí jedním prstem přejíždí zlehka po krku. Sama mu zatínala nehty do zad, v rukou se jí napínala látka jeho košile. Když sjel rty na její krk, zavzdychala a pomalu mu začala rozepínat knoflíčky na hrudi. Cítil její vzrušení, chtěl ji však ještě chvíli nechat čekat. Rád oddaloval milování. Pozoroval jak se mu oddává, jak je bezbraná, jak s přivřenýma očima sténá jeho jméno.
Chytil ji pevně za zápěstí a odtáhl ji od sebe. Nechápavě se na něj podívala. Pousmál se a pevně jí sevřel ruce za zády. Přitáhl si ji k sobě a znovu ji políbil, tentokrát ale prudčeji než předtím. Podlomila se jí kolena. Kdyby ji nedržel, sesunula by se mu k nohám. Zvedl ji do náručí a přenesl k posteli. Opatrně ji položil doprostřed ustlané peřiny a klekl si k ní. Rozepjal jí knoflíky na halence a stáhl jí ji z ramen. Odhalil tak nadra v krajkové podprsence a ploché bříško. Zoubek po zoubku rozepjal zip na sukni, stáhl ji a zahodil na zem. Každým svým dotekem ji hladil a laskal a ona se mu mlčky oddávala. Políbil ji zlehka na okraj punčochy a ona usykla vzrušením. Nechala ho ještě chvíli aby ji hladil, aby ji jeho ruce kousek po kousky prozkoumávaly. Když už se blahem zajíkala, chytila ho kolem krku a přitáhla ho k sobě. Vpila se svými rty do jeho a horečnatě jeho i sebe svlékala. Pak s ní prudce trhla a ocitla se nahoře. Viděla ho pod sebou, široká ramena, klenutý hrudník, svalnaté břicho s proužkem tmavých chlupů. Milovali se. Když se mu potom zhroutila do náručí, nechala ho aby ji hladil po vlasech a jemně líbal na krk. Pozorovala částečky prachu jak poletují v pruhu světla, které do pokoje pronikalo oknem. Zničehonic se posadila. Natáhla se pro podprsenku, která se zachytila na čele postele. Punčochy, které jí v návalu vášně roztrhal rázným pohybem svlékla a vyhodila do koše. Našla kalhotky a oblékla se. On ji pozoroval. Ne smutně, ne šťastně. Bez výrazu se díval jak se obléká žena, která před chvílí v jeho rukou sténala a ztrácela hlavu.
"To už chceš jít?" zeptal se.
"Musím." odpověděla rázně aniž by se na něj podívala. "Pokoj je zaplacený, jestli chceš tak tu zůstaň."
Odfrknul si. Ona se rozhodla, že to přejde bez komentáře. Dooblékala se a obula si boty. U stolu vzala kabelku a naposledy se na něj otočila.
"Bylo to nádherný."
"Jako vždycky." odpověděl s nenápadnou stopou cynismu v hlase.
Zaklapla za sebou dveře a rychlým krokem zamířila ke dveřím. Ještě v chodbě si zavolala taxíka. Recepčnímu vrátila klíče a vyšla před hotel. Byla zima, nahé nohy jí mrzly, ale než aby čelila uštěpačnému pohledu recepčního, raději stála venku. Vytáhla z kabelky krabičku cigaret a jednu si zapálila. Kouřila rychle, nervozně odklepávala popel a přecházela od jedné pouliční lampy ke druhé. Když se na konci ulice objevilo žluté světlo taxislužby, zvedla ruku a zamávala. Taxík zabrzdil těsně před ní. Rychle si sedla dozadu a oznámila řidiči cíl své cesty.
"Hlavně rychle." požádala ho. Na každé červené, kterou stáli na semaforech, nervozně poklepávala nohou.
Taxík nakonec zastavil u nově vypadajícího bytového domu. Poděkovala taxikáři, rozloučila se a zaplatila mu. Opět nepočkala až jí vrátí drobné zpátky. Vešla do domu, v recepci stál úslužný usměvavý vrátný v livreji.
"Dneska zase pozdě, že? Ty přesčasy, to je strašné." pravil s servilním úsměvem, zatímco jí podával poštu. Ona jenom zamumlala něco neurčitého.
Přivolala výtah a vyjela do čtvrtého patra. Chodba byla osvětlená a zvuk jejích kroků tlumil hustý koberec. Otevřela dveře na konci chodby a vešla do předsíně.

"Lásko jsem doma." zavolala do nitra ztichlého bytu.

Listopad 2014
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama